Historie

Historie knihovny v naší obci spadá do doby začátku 20.století. Nejdříve se jednalo o školní knihovnu, která byla založena správcem školy Bédou Kováříkem, který školu řídil v letech 1881 - 1908.

Další zápis se objevil v roce 1932, kdy kronikář Oto Nesvadba, řídící školy uvádí, že v knihovní fond je 182 svazky, v roce 1933 již 256 svazků, v roce 1934 opět o deset více tedy 266 svazků. Zápis z roku 1935 uvádí: " O knihovnu se jeví velký zájem.

Jsou to většinou dělníci, kteří si hodně knihy půjčují. V obci je přechodně knihovna dělnická o 780 svazcích . Do knihovny přibylo během roku 17 knih. Celkem knihovna čítá 282 svazky. " Přechodná knihovna sloužila zřejmě dělníkům pracujícím na stavbě železnice."

Další informace o knihovně se objevují až po válce. Kronikář a ředitel školy Oldřich Žlebčík v roce 1951 uvádí: " V obci jsou následující knihovny: Veřejná knihovna čítá celkem 364 svazky, Gottwaldova knihovna s 69 knihami a dvě školní knihovny, z nichž jedna je učitelská s 222 svazky a druhá žákovská s 98 knihami. Nově založená knihovna pro školní mládež Zoji Kosmoděmjanské má 21 knih."

Ještě v roce 1953 se objevuje další zápis týkající se kroniky zapsaný kronikářem a ředitelem školy Josefem Vitoušem: " Místní lidová knihovna je umístěna v budově národní školy, knihovníkem je učitelka Věra Vitoušová. Knihy se půjčují každý pátek v době od 1. října do 31. května. Knihovna má oddělení pro mládež, z jejichž řad je nejvíce čtenářů. V letošním roce měla knihovna 127 čtenářů, kteří si vypůjčili 615 svazků. Nejvíce byla čtena zábavná literatura a literatura pro mládež."

Následující roky se nepodařilo dohledat. Po dostavbě kulturního domu v roce 1976, se do něj přestěhoval Místní národní výbor a do bývalé zasedací místnosti se přestěhovala knihovna. Zde se půjčovaly knihy a pořádaly různé akce zhruba do roku 1995. Protože se v budově nacházela i hasičská zbrojnice a SDH neměl žádné vhodné prostory pro svoji klubovnu, byla knihovna po schválení zastupitelstvem obce, přestěhovaná do sálu kulturního domu, kde byla pro tyto účely uzavřena část balkonu. Důvodem bylo jak snížení počtu pořádaných akcí v kulturním domě, tak i problémy s vytápěním knihovny. V kulturním domě, kde sídlil i Obecní úřad, se topilo denně a bylo možné připojit i knihovnu. Přesto tato situace nebyla ideální. Proto když se začalo uvažovat o rekonstrukci budovy bývalého MNV, počítalo se i s novými prostorami pro knihovnu. Od roku 2010 je knihovna umístěna v nových prostorách budovy Obecního úřadu.